Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 8. dubna 2012

Pomni hody do Provody

Nejznámější velikonoční koleda začíná rýmovačkou hody, hody doprovody. To je patrně zkomolená verze z původního "Pomni hody do Provody". Křesťané znají první neděli po Velikonocích jako Bílou neděli Provodní. Jenže rané křesťanství se na území pohanů Slovanů a Germánů muselo vyrovnat s mnohem staršími zvyky. K těm patřilo ve dnech jarní rovnodennosti mrskání pomlázkou spletenou z čerstvých vrbových proutků jako symbolu jara, zdraví a síly. Mrskut a mrskání jsou názvy běžné především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. V jiných regionech je možné se setkat s odlišnými výrazy pro totéž, např. šupání, vyšupat.

Pro pomlázku existuje nespočet názvů. Z révy se plete binovačka, na Chodsku dynovačka, na Opavsku kyčka nebo kyčkovanka, na Hané a v okolí mrskút, mrskot, mrskanda nebo mrskačka, na Žďársku sekačku, na Slovácku šlahačku, na severní Moravě a ve východních Čechách šmigrust, smekúrst, šmekustr či šmerkust, na střední Moravě tatar. Také se jí říká korbáč, karabáč, kocar, žila, šihačka, čugár a kančúch. Na Rakovnicku a ve středních Čechách mají pamihod, pomrhod či pomihod.

A právě pomihod má blízko k začátku původního znění říkadla. Pomni hody do Provody by se dalo dnešního jazyka přeložit jako nehoduj do první neděle po Velikonocích. Co byla původně ta "Provoda"? Byl to staroslovanský a pohanský jarní svátek zemřelých. Jednalo se o jarní bujarou oslavu, během níž Slované vzpomínali na své mrtvé předky. Oslavy byly veselé a hojně se na nich pilo a hodovalo. Slovanské "svátky zemřelých" byly oproti dnešnímu pojetí veselé a zřejmě se někdy odehrávaly i přímo na hrobech předků.

Pěkné dny přeju a připomínám, že za čtyři týdny se sejdeme na Vyšehradě

Žádné komentáře:

Okomentovat