Vybraný příspěvek

Drobný výklad pravidel

V průběhu uplynulých let krystalizovalo desatero klanu Šemíků, které bych rád okomentoval. Pravidla "od Adama" začala vznikat me...

neděle 22. prosince 2013

Stopy vedou na Žižkov

Když jsem minulý rok hledal ve starých novinách jméno Šemík, zjistil jsem postupem času, že OCR program pro rozeznávání písma často "dopisuje" háček nad písmeno "S", a tak nalézáme místo Šemíků i Semíky. To je kupříkladu obchodník Josef Semík, který si v roce 1892 nechává vytisknout inzerát v Humoristických listech:
Sýry smetanové, harrachovské, limburské aj. v. syrečky máslové (specialita) vrchlabské a olomůcké všech druhů v bednách po 3, 5, 6 až 12 kopách nabízí za ceny nejlevnější Jos. Semík v Praze, na trhu v Rytířské ulici...
Národní listy, 13.1.1899, str. 3
V Praze v té době ale působil jiný kupec, který se jmenoval - Jan Šemík. V roce 1899 se objevila  v Národních listech soudnička, ve které se (mimo jiné) psalo:
V noci na den 9. ledna byl návštěvou zlodějů poctěn obchodník pan Jan Šemík v čís. 620 na Žižkově, z jehož obchodu zloději odnesli tři pytle kávy v ceně 175 zl.
Zmíněný Jan Šemík v devadesátých letech 19. století několikrát poptával v Národní politice učedníka. Poslední krátký inzerát je z roku 1903:
Na kupectví přijme mravného hocha z venkova Jan Šemík, Praha, Žižkov č. 127.
Poprvé podobný inzerát vyšel roku 1885. Všimněme si žižkovských domů s čísly 117, 127 a 620. V policejních přihláškách je Šemíkova rodina zaznamenána od roku 1893 na čp. 620. Tam žije Jan (*1860) společně s manželkou Rózou (rodem Válovou), dcerou Miloslavou (*1894) a synem Richardem (*1887). V evidenci pražského policejního ředitelství byl ještě starší evidenční list, kde je zmiňována Janova matka Kateřina Šemíková, roz. Čihovská (*1836). Místo narození Olešnice u Ledče a domovská obec Ovesná Lhota.
Hurtigův plán z roku 1891
Červená čára - trasa koněspřežné tramvaje
Tady uděláme odbočku a povíme si, jak vznikl pražský Žižkov. Od doby Karla IV. se území za hradbami říkalo hory viničné. V roce 1849 byly pozemky za východními branami města sloučeny do samostatné obce Vinohrady. Ze stejného zdroje se dovídáme, že během 30 let se obec rozdělila na dvě části a roku 1881 František Josef I. povýšil obec Vinohrady I. na Město Žižkov. Stavitel a pozdější první starosta Žižkova Karel Hartig kolem Vídeňské silnice nastartoval ohromné stavební tempo. Velký zájem lidí, kteří zde hledali a nalézali nový domov, způsobil nárůst obyvatel z počtu stovek na desetitisíce. V době vzniku samostatného města to bylo kolem 20 tisíc obyvatel a při sčítání lidu v roce 1890 už to je 42 tisíc osob v 750 domech.
A v této době přichází z Ovesné Lhoty na Žižkov matka Kateřina Šemíková se synem Janem. Nejdříve bydlí v č. 117, ale hned o několik měsíců se na začátku roku 1885 stěhují do vedlejšího domu, který má stejného majitele. V domě č. 127 budou žít více jak osm let. Jan zde otevřel obchod, který patrně prosperoval. V knize z roku 1892, to už se rodina Šemíkova chystala na stěhování do nového domu č. 620, je k nalezení inzerát Janova obchodu smíšeným zbožím. V roce 1910 jsou již zaznamenáni jako majitelé domu Poděbradova 9 (č.p. 620) Jan a Rosalie Šemíkovi. Je ale možné, že dům koupili již roku 1893, kdy se tam v červnu přestěhovali.
Svatba Jana a Rosalie 13. července 1886 v Obříství
Otec ženicha: Josef Šemík, Bačkov č. 19
Toto všechno se dalo zjistit na internetu. Nyní je ale čas vyrazit do archivu. Matrika ze Žižkova (farnost sv. Prokopa) je k dispozici v AHMP v podobě mikrofiší. Otevírací doba tohoto archivu není příliš příznivá. Díky spolupráci mezi rodopisci jsem získal informace o narození dcery Miloslavi (*1894). Když jsem dohledal záznam o narození Richarda (*1887), bylo jasné, že dalším krokem bude pátrání po svatbě rodičů Jana a Rosalie. Nevěsta pocházela z rodiny rolníka v Obříství a tam byla také svatba. To znamená navštívit Státní oblastní archiv v Praze, který stojí v sousedství AHMP. Zde je otevírací doba příznivější, a tak během měsíce máme dohledáno, že si Jan Šemík ze Žižkova č. 127 vzal Rosalii Válovou z Obříství č. 18.

Jan Šemík, obchodník a majitel domu (+1937)
Rosalie Šemíková (+1949)
Richard Šemík (+1968)
Zatím není vyjasněno, proč v pražských policejních přihláškách je uvedeno, že se Jan Šemík narodil ve Volešné u Ledče. Stejně tak i jeho matka Kateřina Čihovská. U svatby jejího syna je uvedeno, že pochází z Bačkova č. 6. Podobná příjmení (Čihovský, Čihošťský, Čihoský) se vyskytovala v Bačkově, Štěpánově nebo Zboží. Matka Jana Šemíka patrně patřila k chudší venkovské vrstvě. Mohla být děvečkou, a tak není překvapivé, že měnila místo služby (Olešná, Bačkov, Ovesná Lhota). Otec Jana Šemíka pravděpodobně pocházel z Ovesné Lhoty. Živil se jako tkadlec a označení domkář znamená, že neměl žádný pozemek, kde by hospodařil. Byl spíše podruhem či nádeníkem. Zemřel kdy a kde? To je otázka pro budoucí bádání. Vdova Kateřina se synem Janem opustila rodný kraj a zamířila za štěstím do města. Jan se stal kupcem, oženil se, přišly děti... hrob je na Olšanských hřbitovech.

Žádné komentáře:

Okomentovat