Jak to tenkrát bylo?

Ještě navážu na předchozí příspěvek. Dovolím si citovat z emailu Vlastimila Šemíka a přidat moje odpovědi.
_

Pominu nejasnosti kolem příbuzenského vztahu Jana, Adama a Pavla Š. na samém začátku, identifikací jejich manželek (partnerek), vyplývající z možností najít relevantní údaje v „předmatričním“ období. Na tomto místě by mně zajímalo co očekáváš od údajů, které jsi zjistil z manželských smluv v Opočně, resp. jestli vidíš možné propojení na náš rod?

Najít moment, kdy a odkud se Šemíkovi objevili na Vysočině, bude chtít hodně trpělivost a štěstí. Příjmí Šemik nebylo kolem roku 1600 až tak unikátní, jak bychom se dnes mohli domnívat. Vyskytovalo se v Mladé Vožici, Praze, Domašíně u Dobrušky. Ve všech třech místech, pokud se neobjeví nějaké další, budu pátrat dál. Když píšu "pokud se neobjeví..." musím zmínit vdovu Šemíkovou z Brné (dnes součást Ústí n. L.).

Vedle přetrvávajících nejasností kolem Jiřího Š.*1689, zveřejněných v Tvém posledním článku na blogu, by mně zajímalo zda se potvrdila existence 1. manželky Jiřího Salomeny a jejich dětí (viz výpis ze smrdovské matriky 1694–1770)? Připadá mně nelogické a proti přírodě, že by měl Jiří děti až s Kateřinou v roce 1737 a dále, tj. v době kdy mu bylo 48 let!

Dospěl jsem k názoru, že Jiří (*1689 +1762) měl první manželku Salomenu a posléze jako vdovec si bral Kateřinu. Nenašel jsem ale bohužel svatbu Jiřího s Kateřinou, ke které mohlo dojít v létě 1737.

U Josefa Š.*1743 mně připadá trochu nepřirozený odstup narození prvních dětí ve vztahu k datu sňatku a to u obou manželek – s Annou měl Josef první dítě 6 let po svatbě a s Kateřinou dokonce 8 let po svatbě.

Na kartotéčním lístku z rozrodu je u Josefa Š. je uvedena jako první dítě Anna (*1771), zatím co ve výpisu z matriky Smrdov 1694-1770 je zapsaná jako první Kateřina s datem narození (spíše křtu) 28.11.1768.

Na dceru Josefa - Kateřinu (*1768) - jsem zapomněl při přepisování. Díky za upozornění. Josefova druhá manželka, Kateřina Šancová, měla postupně dceru Marii (*1788), syna Jana (*1790), dceru Barboru (*1793)... zemřeli jako děti. Až Josef František (*1795) se dožil dospělého věku.

říjen 1778 nar. ve Vrbici Vít Šemík, kmotr Jelínek ze Smrdova

V posledních týdnech jsem objevil třetí případ [1] [2], kdy syn zdědil příjmení po matce. S malou pomocí přátel můžeme číst:
Pater Anonymus Mater Vidua post defunctu[m] Wenceslaum Barta et filia post defunctum Vitum Shemik cujus cognomen spurius iste filius assumet

Vít byl syn neznámého otce a matky, vdovy po Václavu Bártovi a dcery zemřelého Víta Šemíka, jehož příjmení tento nemanželský syn přijal.

Doplňky, opravy

Díky za podněty, které mi na konci minulého roku přistály v emailové schránce. To mě popíchlo, a tak jsem začal listovat v matrikách z přelomu 18. a 19. století.

Přírůstky od konce roku 2013 do začátku roku 2017

A přibyla nám v rodokmenu nová příjmení. Namátkou to jsou Kudrnovi, Leškovi, Pelikánovi, Mrkvičkovi, Hollachovi, Fialovi, Havlovi, Buríškovi, Rochovi. Do všech těchto rodů se přivdaly v minulosti dcery Šemíků.

Počet osob v rozrodu dosáhl počtu sedmi set. Někdy v únoru publikuji nová data na semikovi.unas.cz. Nyní je tam ještě o necelých sto našich předků méně.

A jsou tam jistě i chyby, které se snažím opravit. Ve statistice bylo dlouho uvedeno, že nejmladší nevěsta Kateřina Šemíková se vdávala v necelých pěti letech. To opravdu nebylo reálné. Po nahlédnutí do matriky zemřelých zjišťuji, že tato Kateřina (*1776) zemřela již tři měsíce po porodu. V matrice oddaných je v roce 1781 uveden otec Joanis a svědek Josef Šemík. Proto ani Kateřina nar. v roce 1743 nemusela být tou pravou Kateřinou. Její otec se totiž jmenoval Jakub.

Druhou kandidátkou na toto místo v rodokmenu je dcera Jiřího Šemíka. Ta se narodila roku 1746. U Jiřího máme stále malou neznámou, kdy je u některých zápisů zapisováno jméno Adam. To bylo i v případě narození v roce 1746. Mám čím dál větší přesvědčení, že se jedná o jednu osobu. Nemám to zatím ověřeno, ale vypadá to, že věhlas Adama přežil o pár generecí jeho smrt. Více by mohlo napovědět zjištění, proč se ve Smrdově dvě sousední chalupy jmenovaly Vrbická a u Adama (č. 16 a 17).

4.2.1781, Matěj Fiala & Kateřina Šemíková

Pak je tu ještě třetí možnost. Je-li v zápisu u svatby v roce 1781 uveden jako otec Jan, mohl by to být zároveň otec Štěpána, který založil bačkovskou linii Šemíků. Narození Kateřiny mezi dětmi Jana a Ludmily bohužel chybí. Její narození bych očekával někdy koncem padesátých let. To by v době svatby představovalo věk něco málo přes dvacet let. U prvních dvou možností by totiž nevěsta měla 35 nebo dokonce 38 roků. To by ještě bylo reálné, ale Fialovi měli nejméně šest dětí a poslední se Kateřině narodilo v létě roku 1795.

Zdigitalizováno

Farní úřad: Sázavka

Územní obvod: Sázavka (dříve Smrdov), Bačkov, Dobrnice, Leština, Lubno, Ovesná Lhota, Štěpánov, Vrbice, Zboží, Hroznotín (část Dobrnic), Stará Chraňbože (část Dobrnic), Nová Chraňbože (část Dobrnic)

Poznámka: 1358 farní kostel pod patronátem kláštera řádu benediktinů ve Vilémově, od 1694 fara

Druh fary: katolická, vikariát: Ledeč nad Sázavou, diecéze: Královéhradecká, matriční obvod: Světlá nad Sázavou, Habry, okres: Havlíčkův Brod, kraj: Vysočina

sign. 4851, matrika NOZ (596 MB), 1694-1770

485 fol., čeština, latina, poznámka: N od XI/1694, O II/1698-XI/1770, Z od 1698, fol. 258-259 biřmovaní 1750-1766, fol. 260-271, 354 nemanželské děti 1698, 1736-1770

sign. 2545, matrika N index N (346 MB), 1771-1830

234 fol., čeština, latina, poznámka: fol 211-212 nemanželské děti 1773-1783

Matriky SOA v Zámrsku

sign. 2546, matrika N index N (399 MB), 1805-1847

265 fol., čeština

sign. 2547, matrika N (374 MB), 1844-1862

282 fol., čeština, němčina

sign. 3047, matrika N (596 MB), 1863-1882

477 fol., čeština

sign. 6013, matrika N (521 MB), 1883-1903

421 fol., čeština

sign. 2548, matrika O index O (158 MB), 1771-1835

102 fol., čeština, latina

sign. 2549, matrika O index O (155 MB), 1835-1850

120 fol., čeština, němčina

sign. 3048, matrika O (275 MB), 1851-1885

210 fol., čeština

sign. 2550, matrika Z index Z (158 MB), 1771-1835

121 fol., čeština, latina

sign. 2551, matrika Z index Z (121 MB), 1803-1846

88 fol., čeština

sign. 6014, matrika Z (475 MB), 1847-1907

316 fol., čeština, němčina, poznámka: fol. 316 nařízení presidia o zasílání výkazů zemřelých 1901

(1) od 1. 4. 2019 došlo ke změně veřejné IP adresy, která je důležitá pro stahování digitalizovaných matričních knih. Doporučujeme proto provést stažení aktuálního inventární seznamu Sbírky matrik Východočeského kraje, který již nové IP adresy zohledňuje. Došlo ke změně http://195.113.185.42 na http://88.146.158.154.

(2) Od roku 2021 jsou tyto matriky k dispozici na stránkách Státního oblastního archivu v Hradci Králové a v Zámrsku zůstávají matriky v papírovém originálu. Pěkný rozcestník s digitalizovanými matrikami ze Zámrsku je na https://matriky.online/. Některé vybrané matriky jsou on-line dostupné i na https://www.matrikyonline.cz/.

Porodní babičky

Pomoc při porodu poskytovaly většinou ženy starší, zkušené. Ty předávaly znalosti z generace na generaci. Formální vzdělání obvykle neměly. To platí pro města a zejména pro venkov. Mnohdy tuto činnost vykonávaly i ženy,  které žádné zkušenosti neměly, příbuzné rodičky, sousedky nebo prosté ženy, které byly v danou chvíli po ruce.

Diplom porodní báby (1891)

Počátek snahy o školení porodních babiček hledejme před více než dvěma sty lety. Mohla za to žena - sama zkušená rodička - císařovna Marie Terezie. V roce 1753 vydala „Generální řád pro Království České“, který se zabýval i postavením žen, vykonávajícím „babictví“. Nabádal je k čestnému chování, zakazoval pití vína a jiných alkoholických nápojů a pod hrozbou trestu zakazoval jakékoli předčasné vypuzení plodu a podávání léků šestinedělce i novorozenci.

Venkovské báby byly vzdělávány a následně i přezkoušeny krajským ranhojičem. Přezkoušené pak nosily na tkaničce zavěšený odznak své profese. Dne 18. prosince 1775 vyšlo nařízení, které mj. uvádělo, že „nezkoušené a nepotvrzené báby se netrpí“. Takovým bylo pod trestem zakázáno posluhovat při porodu. Realita byla jiná. Zdaleka ne všechny porody probíhaly za účasti zkoušených z umění babického.

Roku 1785 se začínají v matrice narozených smrdovské farnosti objevovat jména porodních babiček. Zpočátku nepravidelně. Nejčastěji to byla „baba“ Terezie Jelínková ze Smrdova. V devadesátých letech je připisováno ke jménu porodní báby i její bydliště. Tehdy se často objevuje Kateřina Jelínková z Leštiny a také Anna Jelínková z Ovesné Lhoty č. 4. Manželka rychtáře Josefa Jelínka byla žádána u porodů ve Lhotě i Smrdově.

Roku 1786 začíná „babit“ Kateřina Šemíková, rozená Havlová, ze Smrdova č. 44. Sama měla 8 dětí. Z Vlkanova se do Ovesné Lhoty č. 11 přivdala Barbora Vávrová z Vlkanova. Devítinásobná matka se počínaje rokem 1798 objevuje v matrice narozených jako porodní bába. Ve stejné době provozuje babické řemeslo i Magdaléna Šemíková rodem Pazderáková (7 dětí) ze Smrdova č. 16. Předčasně zemřela Marie Šemíková, rozená Cudlínová z Chlístovic. Babení se věnovala od roku 1875. O tři roky později, když jí bylo 44 let, byla přemožena rakovinou.

Diplom z roku 1871

Za otce pražské porodnické školy je považován Antonín Jungmann, bratr Josefa Jungmanna. Téměř půl století působil v čele porodnice u Apolináře. Za tu dobu se tu vyškolilo 8276 porodních bab. Jeho učebnice „Úvod k babení“ z roku 1804 je na první pohled úsměvná, snad proto, že je sepsána češtinou ještě dosti neobratnou.

Učebnice zohledňovala tehdejší realitu, kdy na ženy často přicházela těžká hodinka při práci na poli, na louce, v lese. Bába měla nejprve všechny zahálčivé, překážející lidi z místa vykázat, aby rodičce nebylo úzko, uložit měla rodičku do závětří, aby neofoukla. Šlo-li o porod ve světnici, měla nejprve vyhnat dobytek, pak mírně zatopit, ale jen tak, aby se ze světnice nestala pekárna. V souladu s dnešními dietetickými pravidly učebnice nabádala: „Pokrmu těžkého, kořenného vína, kořalky, kaffé a jiného horkého nápoje rodičce zapověz.“ Dále měla bába za úkol zbavit zejména prvorodičku úzkosti, přiložit jí dlaň na čelo a laskavě ji přesvědčovat, aby bolest zmužile snášela.

Zdroje:

Lenka Nebeská, Genealogické a heraldické listy (4/2015 a 3/2016)

SOA Zámrsk, matrika narozených Sázavka (Smrdov) sign. 2545; 1771 - 1830