Paní Vávrová

S paní Vávrovou jsem před šesti lety začínal rozmotávat klubko Šemíků, kteří žili a žijí v Ovesné Lhotě.

Upřímnou soustrast pozůstalým.

Josef ze Starého Kolína

Tak jsem se po čase díval na FamilySearch. Už několik měsíců na těchto stránkách nelze hledat, aniž byste nebyli registrováni a přihlášeni.

Joseph Semik (1886 - 1942)

Víme, že na začátku 20. století ze Starého Kolína emigroval do Ameriky Josef Šemík. Jeho otec Karel byl původem z Ovesné Lhoty. Po objevu záznamu o jeho úmrtí v Chicagu (17.4.1942) a dohledaných cestách lodí mezi Evropu a Amerikou jsem nyní našel údaje ze sčítání obyvatel. První z dubna 1910, kdy mladý svobodný Josef žije šestým rokem v Chicagu. Pracuje jako zedník a již umí anglicky, i když někteří spolubydlící mají zapsáno, že se domluví jen česky. Přesnější lokace - Chicago Ward 34, Cook, Illinois, United States.

Anna Semik (1893 - 1951)

V dubnu 1930 je zachycena rodina Josefa a Anny Šemíkových včetně čtyř děti na adrese 1931 S Keeler Ave. Těsně před Josefovým úmrtím bydlí stále na stejné adrese. Na stránkách Find A Grave někdo zveřejnil fotografie z náhrobku na Českém národním hřbitově v Chicagu. Přestože má Josef zapsán v matrice rok narození 1885, na náhrobku je vyryt letopočet 1886. Do stejného hrobu byla v roce 1951 pochována i manželka Anna, rozená Stocek. Anna se narodila již v USA. Příbuzní v Čechách se jmenovali pravděpodobně Štočkovi nebo Stočkovi. Český hřbitov v Chicagu byl založen roku 1877 a je zde pohřben i kladenský rodák a pozdější starosta města Antonín Čermák.

Kdy mohl Šemík přijít na Vysočinu?

Nedávno se mě ptal jeden čtenář těchto stránek, v co věřím. Věřím v naše předky. Věřím, že se snažili žít tak, aby se za ně nemuseli potomci stydět. Snažím se také tak žít. Věřím v naše potomky. Doufám, že budou mít podobnou víru.

Přestože já sám nejsem praktikující věřící, můj otec byl pokřtěn. A jeho rodiče, prarodiče také. A tak to šlo až k Adamovi. Ze Soupisu poddaných v roce 1651 je patrné, že se on již hlásil (není známo, zda dobrovolně) ke katolické víře. Jan Šemík, o generaci starší, u kterého jen odhadujeme, že mohl být otcem Adama, katolík nebyl. A co bylo před rokem 1650? Odkud Jan Šemík do našeho kraje přišel? Již jednou položené otázky zkusím nyní rozvinout.
Jistou stopou, jak překonat období první poloviny 17. století, bylo vymezení rozsáhlého panství Trčků z Lípy. Okolí Světlé nad Sázavou opanovali Trčkové již v roce 1429, jak bylo zmíněno v předchozím článku. Přesto území v trojúhelníku Světlá - Ledeč - Habry nebylo dlouho čistě trčkovské. V Bačkově, Vrbici a nedalekých Horách nebo v Číhošti se střídali vlastníci a poslední území kolem Vrbice je připojeno až v roce 1628. Po bádání v urbářích opočenského panství, po objevech ve svatebních smlouvách a sirotčích seznamech městečka Dobrušky, po radách a připomínkách Jaroslava Šůly se vyloupla následující chronologie.

před rokem 1588 - Jan Šemík v Domašíně (nejstarší urbář panství Opočno, uložený v SOA Zámrsk)
1587 - Jan Šemík z Domašína se žení. Nevěstou je Kateřina Jiříková.
1591 - Jan Šemík přijat do obce (tj. mezi dobrušské měšťany)
1598 - v novém urbáři Šemík již není v Domašíně, v Dobrušce je Jan Samík (?)
1602, 1606, 1608 - konšel v Dobrušce (dobrušské městské knihy, uložené v SOkA Rychnov n. Kn.)
1612 - Jan uzavřel svatební smlouvu s Annou, dcerou Melichara Štoňka
1616 - Jan Šemík umírá a sirotčí seznamy uvádějí mimo pozůstalosti i dceru Dorotu

U první zmínky je u Jana Šemíka z Domašína uvedeno, že jeho otec se jmenoval také Jan Šemík. U posledního záznamu je kromě dcery Doroty i vdova Dorota. Poslední Šemíkova žena se však jmenovala Anna a uzavřela v červenci 1616 svatební smlouvu s Václavem Soškou.
Lze se domnívat, že Jan Šemík nebyl katolíkem, ale protestantem (evangelíkem). Až do roku 1624 se dalo předpokládat pravidlo "koho země, toho víra". Jan Rudolf Trčka konvertoval až koncem roku 1628. Začátkem tohoto roku bylo opočenské panství dějištěm velké selské rebélie. Skončila 15. března porážkou u Hradce Králové. Celkem 500 povstalců bylo  pobito, okolo 600 zajato, ostatní se rozutíkali. Uvěznění byli vyslýcháni útrpným právem. Pokoření a zdeptaní poddaní již neměli síly vzdorovat další protireformační vlně.